Zámek Velké Losiny
Návštěvníci mohou obdivovat původní renesanční interiéry zámku s původním vybavením a sbírkami. K nejpozoruhodnějším patří Hodovní sál s kazetovým stropem, Sál předků, kde se nacházejí portréty nejznámějších příslušníků žerotínského rodu a Rytířský sál. V zámecké obrazárně, která se nachází ve východním křídle můžeme shlédnout výsledky sběratelské činnosti Jana Jáchyma a Jana Ludvíka z konce 17. a počátku 18. století. Jsou zde obrazy italských, vlámských a holandských mistrů. V knihovně můžeme obdivovat překrásnou freskovou výzdobu od J. K. Handkeho, pozoruhodná je také sbírka zbraní, především pistolí a loveckých pušek. V tzv. Soudním sále od roku 1687 probíhaly nechvalně proslulé procesy se ženami, které byly obviněny z čarodějnictví. Tyto procesy iniciovala hraběnka Angela Sybila Galle, rozená Žerotínová. Inkvizitorem byl Boblig z Edlštadtu a za jeho řádění bylo upáleno asi 56 lidí, převážně žen.
Zajímavosti z historie
Na úpatí jesenických hor na dolním okraji obce Velké Losiny stojí překrásný zámek, který je jednou z nejkrásnějších ukázek moravské renesanční architektury. Temnou stránkou zámku je, že v 17. století neblaze proslul čarodějnickými procesy. Historie zámku je spojena především se starobylým šlechtickým rodem Žerotínů, kteří panství získali zástavou od Vladislava II. Jagellonského roku 1496. Po roce 1581 Jan mladší ze Žerotína zahájil přestavbu původní středověké vodní tvrze na honosné zámecké sídlo. Vyrostla dvoupatrová budova se třemi křídly ve tvaru písmene U, která se do nádvoří otvírala ve všech podlažích překrásnými arkádami.
Dominantou budovy byla štíhlá osmiboká věž, spojená se západním křídlem. Hlavní vstup do obytných prostor prvního patra tvořilo kryté schodiště, které bylo v 18. století odstraněno. Celý areál byl obehnán obrannou zdí s předsunutým vodním příkopem. Na konci 17. a počátkem 18. století proběhla barokní dostavba, kdy renesanční zámecký objekt byl doplněn patrovým barokním zámkem, kaplí a novou zahradou. Během 2. poloviny 18. století začalo docházet k postupnému odprodeji žerotínského majetku a v roce 1802 Žerotínové byli pro velké dluhy nuceni Velké Losiny prodat Lichtenštejnům. Ti provedli několik úprav a udělali si ze zámku letní sídlo. Obnovili tehdy již zcela zničenou zahradu a přeměnili ji na přírodně krajinářský park. Původní renesanční část zámku se stala jakýmsi šlechtickým zámeckým muzeem, majitelé využívali především část barokní. Posledním držitelem panství byl Alois Lichtenštein a to až do roku 1945. Ten také pozval na počátku 2. světové války na zámek akademického malíře Alfréda Schneidera z Vratislavi, který na západní straně zámku odkryl a renovoval sgrafita.