Zámek Telč
Do zámku přicházíme přes první nádvoří a jižní renesanční palác, jehož fasády zdobí sgrafita a kde se také nachází kaple Všech svatých, na druhém nádvoří pak vidíme severní palác a dvě galerie spojovacích arkád. V severozápadní části navazuje původně gotický hrad a ze západu se připojuje třetí nádvoří s hospodářskými budovami, pivovarem a sladovnou. Při prohlídce interiéru můžeme obdivovat nádherné kazetové stropy ve Zlatém, Rytířském, Modrém a Divadelním sále, nádherná je štuková výzdoba v kapli Všech svatých s mramorovým náhrobkem Zachariáše a Kateřiny z Hradce. V bývalém purkrabství jsou etnografické sbírky, v zámeckých komnatách soubory obrazů, zbraní, brnění aj. V zahradním ochozu se pak nachází galerie Jana Zrzavého. Součástí areálu je pak také zahrada s arkádovou kolonádou a na zámek navazuje anglický park.
Zajímavosti z historie
Zámek Telč je významnou rozsáhlou dominantou stejnojmenného města a řadí se mezi národní kulturní památky. Na místě dnešního zámku stál původně gotický hrad, který byl založen ve druhé polovině 14. století Jindřichem z Hradce. Ze všech stran byl chráněn hradbou a obranný systém byl umocněn také příkopy a několika rybníky, takže vydržel i obléhání husitů v roce 1423. V době kdy hrad vlastnil vnuk Jindřicha z Hradce, prodělal hrad pozdně gotickou přestavbu, za které bylo sídlo rozšířeno a důkladně opevněno.
Dobu největší slávy Telč však prožívala za Zachariáše z Hradce, který byl velkým milovníkem umění a také velmi obratným diplomatem. Zachariáš proměnil pevnost na mnohem pohodlnější renesanční šlechtické sídlo a k tomu si povolal italské odborníky. Nejprve byly upraveny budovy kolem dvora, přestavěno jižní křídlo a při severní hradbě vyrostl palác s tzv. Zlatým sálem (podle pozlaceného kazetového stropu). Další etapa přestavby byla dílem italských mistrů a znamenala radikální zásah do původně středověké stavby. Vznikla nová přístupová trasa, reprezentační nádvoří a zahrada. Přibyly nové stavby a kaple Všech svatých, jejíž interiér byl nádherně vyzdoben. Projektantem pozdně renesančních staveb byl Baltazar Maio da Ronio. Vnější zdi zdobila bohatá sgrafitová výzdoba a interiéry připomínaly sídla knížat. Nádherné sídlo dostatečně reprezentovalo svého majitele.
V roce 1602 se majitelem zámku stal Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a poslední Slavata, Jan Karel Jáchym, prožil zbytek života v klášteře a svého majetku se vzdal. Majetek Slavatů byl rozdělen na pět dílů a Telč získal F. A. Lichtenštejn-Kastelkorn. Následným dědictvím pak zámek přešel na Aloise Podstatského a jeho potomci drželi Telč až do roku 1945.