Zámek Dobříš
Návštěvníci si mohou v jedenácti pokojích, které byly zpřístupněny, prohlédnout nábytek a vybavení z období rokoka a klasicismu. Pátrání po archivech a depozitářích nebylo zcela úspěšné. Část mobiliáře je nenávratně ztracena, část se podařilo najít. Ta byla obnovena a podle dobových snímků rozmístěna v interiérech. Zámek je ukázkou špičkové architektury, ale má i kvalitní uměleckou výzdobu. Štuky v hlavním sále jsou doplněny freskami Čtyř ročních období od J. P. Molitora, plastiky vytvořil I. F. Platzer. Na zámek navazuje překrásná zahrada z roku 1750, na ni dále mladší anglický park a rozlehlý Nový park. Podle pověsti se v zadní části dobříšského zámeckého parku nachází Čertův most. Stojí údajně na místě, kde kdysi dávno pomohl čert místnímu ševci. Nechal přes údolí padnout obrovský kmen stromu a umožnil tak ševci přejít na druhou stranu přes rozvodněný potok.
Zajímavosti z historie
Chloubou města Dobříše je zámek, který je jednou z nejkrásnějších ukázek francouzského rokoka u nás. Kdysi zde stával hrad, jehož obvodové zdi jsou zde dodnes. Hrad však nevyhovoval nárokům na bydlení, jaké vyžadovala renesance, a tak v poslední třetině 16. století začala stavba zámku. V té době byla ještě Dobříš královským majetkem, ale v roce 1630 ji císař Ferdinand II. prodal nejvyššímu lovčímu Bruno Mansfeldovi. Během třicetileté války byl zámek značně poškozen, jeho obnovu zahájil až po polovině 17. století Brunův syn František Maxmilián. V roce 1720 však bohužel obec i zámek vyhořely.
Za Pavla Jindřicha Mansfelda byl zámek znovu zrekonstruován, současně se začala budovat i francouzská zahrada. Roku 1771 se dcera majitele panství Marie Isabella provdala za knížete Colloreda, avšak svatební podmínkou bylo zachování rodu Mansfeldů. Zrodil se tedy rod nový – rod Colloredo-Mansfeldů, který vlastnil zdejší panství až do konce 2. světové války. Tehdy mu Němci sídlo vyvlastnili a dali je k dispozici říšským protektorům. Po válce přešel zámek do vlastnictví státu a využíval jej Svaz československých spisovatelů.
Dnes je vlastníkem zámku Jeroným Colloredo-Mansfeld, potomek původních majitelů, který zámecký areál zpřístupnil veřejnosti.