Zámek Bučovice

Interiéry nás překvapí bohatou štukovou a malířskou výzdobou, která je dílem italských mistrů. K nejkrásnějším prostorám patří sály Císařský, Venušin, lovecký a další. V části zámku sídlí také muzeum s expozicí Bučovice v dějinách. Uprostřed nádvoří stojí překrásná socha Bakchanta od P. Materny z roku 1635, která byla původně součástí fontány, jejíž nádrž byla vystavěna již v roce 1781.

Zajímavosti z historie

Mezi klenoty moravské renesance patří bučovický zámek, i když jeho nenápadný vzhled tomu příliš nenasvědčuje. Úplně jiný dojem však získáme, jestliže projdeme průjezdem na nádvoří. Otevře se nám nádherný pohled, kdy prostor ze všech stran obklopují nádherné trojpodlažní arkádové ochozy.

Původní bučovická tvrz vznikla někdy okolo roku 1312, ale později byla zničena za česko-uherských válek. Později v blízkosti dnešního zámku vyrostla tvrz nová, kterou sňatkem získal Václav z Boskovic. Jeho syn, Jan Šembera Černohorský z Boskovic, tvrz opustil a přestěhoval se na zámek, který dal v letech 1567 až 1585 vystavět.

Jan Šembera byl bohatý a vzdělaný moravský šlechtic, čehož při stavbě zámku dokonale využil. Jeho záměrem bylo vybudovat reprezentační renesanční sídlo a pro svůj záměr si vybral architekta Pietra Feraboska. Ten navrhl objekt ve tvaru velkého obdélníku chráněného zdí a vodním příkopem. Proti hlavnímu vchodu vznikly nejkrásnější sály, z nichž tzv. císařský byl vyzdoben krásnými štuky. Po svém dokončení patřil zámek k nejnádhernějším stavbám na Moravě. Okázalému zevnějšku odpovídaly i přepychově zařízené interiéry.

Jan Šembera však neměl mužského dědice a jeho smrtí v roce 1597 vymřel boskovický rod po meči. Bučovice se tak dostaly do majetku Lichtenštejnů, kteří však zde nikdy trvale nesídlili a zámek v té době utrpěl velké ztráty. Došlo k několika nevhodným stavebním úpravám a v roce 1722 dokonce Jan Adam z Lichtenštejna udělal ze zámku účtárnu panství. Horní patra se změnila na úřednické byty, renesanční zahrada v užitkový sad. Časem bylo odstraněno všechno, co připomínalo šlechtické sídlo. Bylo zbouráno opevnění, odvezena děla atd.

Po roce 1945 sloužily zámecké prostory archivu. Později, vzhledem k jedinečnosti stavby, došlo k restauraci a ke zpřístupnění zámku veřejnosti.

Hrady a zámky

Česká města

Cestování