Praha
Hlavní město České republiky nemá snad ani cenu představovat, neboť se o něm vypráví všude okolo, malé děti se o něm učí již na základních školách. Historie naší země je s Prahou úzce spojena a i spousta událostí, které se dějí v naší zemi, se kolem ní točí.
Královská cesta
V každém koutu starého města dýchá na návštěvníka jeho bohatá a různorodá historie. Jednou z místních turistických atrakcí je Královská cesta. Tento pojem není oficiální, ale mezi lidmi je ustálený a rozšířený. Jedná se o trasu, kudy dříve královská rodina cestovala na Pražský hrad. Cesta začínala u Prašné brány, která stojí poblíž Obecního domu. Pozdně gotická Prašná brána je vstupním místem na Staré město, která byla postavena jako ozdoba Králova dvora. Brána zde stála již ve 13. století, ale tehdy se jednalo o bránu Horskou. Na jejím místě stojí nyní brána Prašná, která nese své jméno podle toho, že se v ní skladoval střelný prach.
Již výše zmíněný Obecní dům je líbivý nejen na oko. V jeho secesním interiéru se konají koncerty, prohlídky, výstavy, ale i večeře a snídaně… Od Prašné brány a Obecního domu vede cesta Celetnou ulicí, jednou z nejstarších pražských uliček, na Staroměstské náměstí. Své jméno dostala podle pletených housek, které se vyráběly ve 13. století.
Významným místem je Staroměstské náměstí, centrum Starého města, s orlojem a staroměstskou radnicí. K vidění jsou stavební slohy počínaje románským, přes gotiku až po baroko a rokoko. Nejznámější z celého náměstí je však orloj s apoštoly, na které se chodí každou celou hodinu dívat turisté z celého světa. Apoštolů je celkem dvanáct a při své cestě projdou postupně dvěma okny, ve kterých je můžou vidět lidé zvenčí. Další pohyblivé figury jsou Marnivec, Lakomec, Smrtka a Turek, které jsou umístěny v horní části orloje. Vidět zde jsou ještě na astronomické části polohy nebeských těles a kalendářová kola s malbami od Josefa Mánese. Postaven byl hodinářem Mikulášem z Kadaně roku 1410, ale podle pověsti pochází z rukou mitra Hanuše. Protože se orloj opravdu povedl, dostali radní strach, že by mohl mistr Hanuš postavit další nádherný orloj i pro jiné město, a tak neváhali a mistra Hanuše zbaběle a podle oslepili. Hanušovi ale bylo hned jasné odkud vítr vane, a tak se nechal učněm dovést k vnitřní části stroje a zastavil ho. Díky jeho složitosti ho nebyl nikdo schopen opravit po dalších 100 let.
Staroměstský orloj je jedním z nejznámějších na světě. Během druhé světové války byl těžce poškozen, avšak podařilo se jej opravit a tak ho můžou dnes obdivovat návštěvníci na jižní stěně staroměstské radnice, která pochází z roku 1338. Staroměstská radnice není pouze jeden dům, ale ve skutečnosti se jedná o komplex několika budov. Jako první byl postaven nárožní gotický dům, tzv. Wolflinův dům, jehož dominantou je mohutná věž ve tvaru hranolu. K tomuto domu byly připojovány další až vznikl objekt, který známe dnes.
Mezi další významné budovy na náměstí patří Týnský chrám neboli Kostel Matky Boží před Týnem, který pochází ze 14. století. Má dvě věže, kterým se říká Eva-severní menší užší věž- a Adam, který chrání v poledne Evu před sluncem. Znám je i díky Matyáše z Arrasu a Petrovi Parléřovi.
Dále pomník mistra Jana Husa od Ladislava Šalouna, který byl poprvé odhalen v roce 1915 při výročí upálení mistra Jana Husa. Další významnou budovou je Dům U kamenného stolu, kde byl po roce 1907 literární salon, který navštěvoval i Franz Kafka. Celkově spousta místních domů je významná, stejně jako další budovy zde.
Ze Staroměstského náměstí jezdili králové Karlovou ulicí, která ústí do paláce Colloredo-Manfréd, kde je plastická výzdoba průčelí od Matyáše Brauna. Ulice pokračuje přes Karlův most, meku pouličních umělců-malířů, karikaturistů, hudebníků či prodejců obrázků Prahy a šperků.
Karlův most má dlouhou historii od dob krále Karla IV., který jej nechal postavit v roce 1357 na místě zničeného Juditina mostu. Na stavbu tehdy dohlížel Petr Parléř. Postaven je z pískovcových kvádrů a podle pověstí se do něho přidávala vejce. Jednou z jeho nej je, že až do roku 1841 byl jediným pražským mostem přes řeku Vltavu. Obklopen je sochami a sousošími světců, převážně barokního ražení.
Nejstarší je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1683, která pochází od sochaře Matyáše Rauchmüllera. Jedná se o jedinou bronzovou sochu na mostě. Samozřejmostí je, že zde nejsou originály, ale pouze repliky, aby nedošlo poškození původních děl.
Královská cesta pokračovala z Karlova mostu Mosteckou ulicí, která představovala již ve středověku největší tepnu Malé Strany. S ní se dostávali na Malostranské náměstí, kde stojí Lichtenštejnský palác, Kostel sv. Mikuláše neboli chrám sv. Mikuláše, který je barokním kostelem postaveným v letech 1704-1755. Odborníky je považován za nejhezčí barokní stavbu v Praze. Vyniká jednak architekturou, ale i výzdobou. Velkou zásluhu na jeho vzhledu má rodina Dienzenhoferova.
Přes Malostranské náměstí se dále pokračuje Nerudovou ulicí, místem plným domů s gotickou fasádou, která překrývá původní renesanční fasádu. Tato ulice vede k Pražskému hradu a je vyhrazena pouze pro pěší. V jednom z místních domů, U Dvou slunců, bydlel významný český spisovatel Jan Neruda, podle kterého se ulice jmenuje. Tato ulice zaujme především vzhledem místních baráčků.
Ke slavným budovám ve zdejší ulici patří například Palác Morzinský, kterému se říká také U Mouřenínů. Představuje významnou budovu pražského baroka. Na jeho přestavbě roku 1713, 1714 se podílel z velké části Jan Santini. Cesta končí na Pražském hradě, sídle prezidenta, dřívějším sídle krále a jeho rodiny.
Pražský hrad je jednou z nejvýznamnějších budov v celé republice. Zpřístupněny jsou ale pouze jenom některé místnosti a objekty. Jedná se například o Obrazárnu, katedrálu sv. Víta či Zlatou uličku. Ve sv. Vítu, který je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem, jsou uloženy ostatky českých panovníků, patronů a arcibiskupů. Dále je zde pokladnice českých korunovačních klenotů, mauzoleum králů a galerie jejich sochařských a malířských portrétů. Základní kámen chrámu byl položen Karlem IV., jeho otcem a Arnoštem z Pardubic. Dohledem na stavbu byli pověřeni architekti Matyáš z Arrasu a později Petr Parléř. Katedrála představuje kromě sídla arcibiskupa i vrchol gotické architektury.
Hojně navštěvovaným místem je Zlatá ulička, která je tvořena malými domky s barevnými fasádami. Původní název byl však zlatnická. Podle pověsti je spojena s alchymisty dvoru Rudolfa II., kteří zde ale ve skutečnosti nikdy nebydleli. Ulička lákala spoustu umělců. Žil zde například Franz Kafka. Byli ale i obydlím chudiny. Nyní jsou v nich umístěny prodejny upomínkových předmětů, výstavy…
Vyšehrad a Slavín
Známou památkou Prahy, která je od Hradu vzdálenější, je Vyšehrad, národní kulturní památka. Situován je na pravém břehu Vltavy a jeho počátky spadají do 10. století. Znám je díky spoustě pověstí a legend, kterými je opředený. Dříve sloužil jako pevnost, jejíž pozůstatky jsou patrné ještě dnes. Za nejslavnější dobu je považována doba Karla IV., za něhož došlo k rozkvětu budování.
Za zmínku stojí zdejší kostel sv. Petra a Pavla, který byl postaven v gotickém stylu a později přestavěn do stylu novogotického. Kromě něj se v prostoru nacházejí kasematy, gotický sklep, kde jsou zdokumentovány historické podoby Vyšehradu, či románská bazilika sv. Vavřince a zdejší hřbitov. Jednou z částí Vyšehradského hřbitova je i Slavín, kde jsou pochovány slavné osobnosti.
Slavín byl postaven v letech 1889-1893. Jeho architektem byl žák Josefa Zítka Antonín Wiehl. Pochováni zde jsou například Ema Destinová, významná česká pěvkyně, architekt Josef Gočár, herec Jaroslav Marvan, malíř Alfons Mucha, sochař Josef Václav Myslbek, básník Josef Václav Sládek a Julius Zeyer. Na Vyšehradském hřbitově, na Slavíně i mimo něj, leží další významné osobnosti. Jejich zástupci jsou například spisovatel Jan Neruda, skladatel Antonín Dvořák či spisovatelé Božena Němcová a Karel Hynek Mácha.
Další památky a atrakce
Praha nabízí spoustu dalších míst, která stojí za navštívení. Mezi ně patří například chrám Panny Marie Vítězné, kde je uloženo Pražské Jezulátko, ke kterému se jezdí modlit lidi z celého světa. Tento chrám stojí na Malé Straně a legenda o původu Jezulátka praví, že soška byla vymodelována mnichem podle Ježíška, který se mu zjevil. Dopraven sem byl přítelkyní zakladatelky bosých karmelitek, která sošku vlastnila. Sošce je připisována magická moc, zázračná uzdravení i záchrana Prahy před Švédy.
Mezi často navštěvovaná místa patří i Národní divadlo, Národní muzeum, Klementinum, Kaple Betlémská, kde kázal Mistr Jan Hus, řadu kostelů, Novoměstskou radnici, vysílací věž na Žižkově, Kampu a k ní přilehlý park, Petřín s rozhlednou, bludištěm a růžovými zahradami a další atrakce. Kromě historických míst nabízí Praha místa nákupní. Nejslavnější je asi Václavské náměstí a Černý most. Dále se jedná o místa určená pro relaxaci, zábavu, zoo a další.
