Brno

Druhé největší město České republiky, největší na Moravě, se nazývá Brno. Někteří by sice spíše řekli, že se jedná pouze o obydlenou křižovatku, avšak ta by nebyla tak bohatá na kulturu, památky a pověsti, které se k městu vážou.

Špilberk

Významným bodem města je hrad Špilberk, jenž pochází z první poloviny 13. století. Situován je na kopci nad centrem města. Ve středověku se jednalo o gotickou stavbu, ale během let se její charakter měnil. Proslul především jako věznice, což dosvědčuje fakt, že po vládu rakouské monarchie byl hrad nejobávanějším vězením. Přezdívalo se mu dokonce „žalář národů“.

Stejně jako se měnil vzhled budovy, měnil se i její účel a využití. Zprvu se jednalo o oporu a ochranu města a sídlo moravských markrabat, později o pevnost a vojenská kasárna. Špilberk, který je zpřístupněný veřejnosti, znázorňuje historii a kulturu města. Návštěvníci můžou zavítat do místních kasemat a prohlídnout si je, zjistit, do jakého prostředí byli vězni umísťovány.

Kromě toho je Špilberk i živým kulturním místem. Každoročně se zde konají různé slavnosti, počínaje divadelními a konče hudebními. Představuje místo, kam zavítá každý turista, který se dostal do Brna. Lákadlem je i místní zvonkohra, která potěší každé ucho, či rozhledna, ze které je výhled na celé město s jeho dominantami.

Jedním z nejnavštěvovanějších míst Špilberku jsou zdejší kasematy, které původně sloužili vojákům k uložení vojenského materiálu. Vybudovány byly roku 1742, když se hrad přestavoval do barokní pevnosti. Jejich nejznámější účel bylo vězení pro nejtěžší a nejnebezpečnější zločince, kteří byly přikovány v dolní části kasemat.

Petrov

Poblíž Špilberku stojí významná katedrála sv. Petra a Pavla, které se také říká Petrov, podle místa, kde se také nachází. Kořeny katedrály sahají až do 12. století. Podobně jako řada dalších staveb si prošla, množstvím přestaveb, takže její výsledná podoba nese prvky různých architektonických směrů. Na exteriéru převládá novogotika, kdežto interiér se nese v duchu baroka.

Znakem katedrály jsou její dvě věže, které však byly přistavěny až na počátku 20. století. Jedním z bohatství kostela je zdejší socha madony s dítětem. Kostel, který je znázorněn na desetikorunové minci, je již po několik staletí(od roku 1777) sídlem brněnského biskupství a hlavně jedním ze symbolů města.

Vila Tugendhat

Lákadlem všech turistů je vila Tugendhat z přelomu dvacátých a třicátých let dvacátého století od němce Ludwiga Miese van der Rohe. Tato stavba představuje jeden z mezníků architektury dvacátého století, což byl i důvod pro zařazení stavby na seznam světového dědictví UNESCO. Budova představuje novou moderní architektonickou tvorbu ve dvacátém století-funkcionalismus. Převratnost tvořilo především pár faktů, mezi nimi například obyvatelný nepřerušovaný prostor, zdi vytvořené ze skla, okna, která je možné zapustit do podlahy a další detaily, které vytvářejí tuto ojedinělou stavbu.
Na první pohled se zdá budova jednopatrová, ale jde pouze o optický klam. Ve skutečnosti se jedná o budovu třípatrovou, která je však umístěna ve svahu kopce. Přístupná je návštěvníkům, je zde například expozice o původní podobě vily. Název Tugendhatova má podle svých majitelů, na jejichž žádost byla postavena.

Zelný trh

V brně se nachází několik náměstí a jedním z nich je Zelný trh, v jehož středu stojí barokní kašna Parnas postavená podle projektu Jana Bernarda Fischera z Erlachu. V minulosti kašna plnila účel zásobárny vody pro město, nyní upoutá spíše svými sochami, které pocházejí od italských umělců. Zajímavostí kašny je trojboký skalnatý útes, který z ní vyrůstá.

Okolo náměstí stojí starobylé domy, v jejichž čele ční Dietrichsteinský palác, který je v Brně největším palácem. Jinou významnou částí náměstí je Špalíček, což je seskupení čtyř starobylých domů, které původně byly gotické či renesanční. Z nich se zachovaly původní klenby. Přestavěny byly všechny do renesančního slohu. Budovou trochu z jiného soudku je zdejší reduta, jedna z nejstarších divadelních budov ve střední Evropě. Zde například koncertoval slavný W.A.Mozart. Na náměstí se nacházejí i další zajímavé budovy a objekty.

Další známá místa v Brně

Významným bodem Brna je brněnské výstaviště, kde se konají pravidelné veletrhy a výstavy. Zdejší areál je rozsáhlý, zaujímá na 55 000 metrů čtverečních a zajímavý je i po stránce architektonické. Během let byly postupně přidávány nové pavilóny.

Pro oddych nabízí Brno hned několik parků, ale nejvýznamnější z nich je park Lužánky, který je nejstarším veřejnosti otevřeným parkem v naší zemi. Park, který zaujímá na 20 hektarů, stojí na místě původního lužního lesa, podle něhož nese také název.

Jiným vhodným oddychovým místem je brněnská přehrada na řece Svratce, která byla postavena v letech 1936-1940. Kromě rekreačního účelu slouží i přehrada svému původnímu úmyslu, zadržování vody a dalším vodárenským účelům. Bohužel podléhá přehrada v létě sinicím, takže se v ní nedá koupat.

Kousek od přehrady leží hrad Veveří, o němž první zmínky pocházejí již z přelomu tisíciletí. Původně se jednalo o románskou stavbu, která byla o něco později přestavěna na stavbu gotickou. Původně nejspíš vznikl jako lovecký hrádek moravských markrabat.

Pověsti

Brno a jeho obyvatelé jsou na své město náležitě hrdi. Neustále panuje rivalita mezi Brnem a Prahou, především ze strany Brna. Podobně jako Praha je i Brno opředeno pověstmi a bájemi.
Jedna z nich se váže ke kostelu sv. Jakuba. Na jeho věži je vidět kamenný mužíček, Nehaňba, který vystrkuje zadek na Petrov. V době, kdy se kostel sv. Jakuba stavěl, stavěla se i katedrála sv. Petra a Pavla. Obyvatelé těchto dvou míst se neměli moc v lásce, a tak se stalo, že lidé z Petrova způsobili odchod kameníka, který pracoval na kostele sv. Jakuba. Ten se jim ale stihnul pomstít svojí sochou Nehaňby, která na ně od té doby vystrkuje svůj holý zadek. Zajímavostí mužíčka je, že má dvě hlavy.

Jiná pověst se váže ke Staré radnici, která pochází ze 13.století. Radnice představovala sídlo městské správy, ale nyní je zajímavá svým vstupním portálem, sochami a křížovou klenbou v síních. Zvláštností je, že na zdejším portálu, kde je pět věžiček, je prostřední z nich celá pokroucená. Pověst praví, že mistr, který pracoval na radnici, nechal postavit věžičku nakřivo, neboť radní, kteří mu a jeho mužům slíbili odměnu za odvedenou práci, mu odmítli vyplatit zálohu. A tak věžička na portálu je křivá stejně jako slova radních.

V podchodu Staré radnice je zavěšený drak a kolo. Oba jsou dnes symboly města. Drak, který spíše připomíná krokodýla, dlouho sužoval město a Brňané nevěděli, jak se ho zbavit. Jednou do města zavítal mladý tovaryš, který se rozhodl, že město draka, který žil v řece Svratce, zbaví. Poručil si volskou kůži a hašené vápno. Vápno zašil do kůže a odvezl k břehu řeky, kde ležel drak. Drak samozřejmě nemohl odolat a hned se do kůže pustil a ještě ji pořádně zapil vodou z řeky. Jenže to byla jeho chyba. Drak se začal nadouvat a prasknul.

Slavné osobnosti

Brno se může pyšnit známými lidmi, kteří zde žili nebo působili v minulosti i současnosti. Ze stavitelů a architektů se jedná například o Antonína Pilgrima, který se například podílel na stavbě Staré radnice a kostela sv. Jakuba, Jana Kotěru, který se v Brně narodil a stal se jedním z nejvýznamnějších osobností české architektury. Ze zástupců divadla se jedná například o Hugo Haase, Karla Čapka a Karla Poláčka či Boleslava Polívku a Vladimíra Morávka a spousty dalších umělců.