Hrad a zámek Frýdlant
Od roku 2001 se řadí Frýdlant mezi národní kulturní památky. Dominantou areálu je věž zvaná Indica, která je vysoká téměř 50 metrů. Tato věž sloužila v dávných letech jako orientační maják kupcům, kteří po obchodní cestě putovali z Čech do Lužice. Návštěvníci si dále mohou prohlédnout hradní muzeum se zbraněmi Albrechta z Valdštejna, kaple, zámecké interiéry s velkým počtem místností. Ty jsou vybaveny hodnotným nábytkem, keramikou porcelánem, gobelíny, měděným a cínovým nádobím. Nově od roku 1995 je zpřístupněna sbírka dýmek s asi 200 exponáty od konce 18. století až po začátek 20. století. Pozornosti nemůže uniknout ani zámecká kuchyně, jejíž zařízení pochází z přelomu 19. a 20. století. Zdejší měděné nádobí tvoří snad největší dochovanou soupravu. Dvoje kamna a gril zde umístěné jsou stále funkční.
Zajímavosti z historie
Hrad vznikl někdy kolem poloviny 13. století a byl vybudován jedním z nejmocnějších rodů v Čechách – Ronovci. Tehdejší král Přemysl Otakar II. se rostoucího vlivu Ronoviců obával natolik, že Frýdlantsko majitelům odebral a prodal je Bibrštejnům. Bibrštejnové a od roku 1558 další majitelé Redernové objekt renesančně upravili a rozšířili o zámeckou část. Po bitvě na Bílé hoře získal pevnost ctižádostivý vojevůdce Albrecht z Valdštejna, který byl v roce 1634 zavražděn. Po jeho smrti přešel hrad na Matyáše z Gallasu a jeho rod se tu udržel až do roku 1945. Matyáš byl především voják a vedl si natolik úspěšně, že za věrné služby dostal od císaře z Valdštejnovy pozůstalosti mimo Frýdlantu i dům Kinských v Praze a Liberec. Za třicetileté války sídlily na hradě posádky Švédů a této době došlo také k mnoha úpravám a pracím, které měly hrad i zámek zpevnit.
V 18. století kdy majitelem panství byl Kristián Filip z Clamu (po nastoupení dědictví se psal Clam-Gallas) byly provedeny další úpravy, tentokrát barokní. V roce 1801 byl Frýdlant Gallasy zpřístupněn veřejnosti, a to jako první hrad v Evropě. Dnešní podobu objektu učila pozdější navorenesanční přestavba v letech 1867 – 1870.
